Tento dokument je duchovní poklad! Jako jednadvacetiletá jsem během víkendu v Duquesne napsala na kousek papíru tato slova: „Chci zázrak“! Nikdy by mě ani nenapadlo, že tento zázrak bude znamenat takové celosvětové vylití Ducha Svatého, jak je nádherně popsáno na těchto stránkách. Kéž nás na přímluvu Marie, Nevěsty Ducha Svatého, tento dokument otevře pro nové Letnice v nové evangelizaci! Amen!
– Patti Gallagherová-Mansfieldová, USA, průkopnice Katolické charismatické obnovy

Srozumitelným způsobem se zde celé Církvi nabízí vynikající teologický rámec a silné pastorační směrnice pro pochopení, přijetí, službu a život křtu v Duchu Svatém – ústřední milosti Katolické charismatické obnovy.
– Charles Whitehead, Anglie, bývalý prezident ICCRS

Všechno v dokumentu je podloženo důkladným výzkumem a nabízí čtenáři nový pohled na tuto krásnou a tajemnou Boží milost. Jsem šťastný a poctěný, že mohu doporučit tuto odbornou studii pro dobré ovoce, které jistě přinese.
– Allan Panozza, Austrálie, bývalý prezident ICCRS

Otec – známé a často používané slovo, které si každý z nás představuje jinak. Když přemýšlíme o našem nebeském Otci, obvykle čerpáme ze svých osobních zkušeností s pozemskými otci, protože jejich příklad významně ovlivnil nejen nás samotné, ale také náš pohled na Boha Otce. Ti, kteří měli milující vztah se svým biologickým otcem, obvykle mnohem snáze navazují vztah s nebeským Otcem. Mnozí však nikdy nezažili, jaké to je mít starostlivého otce, kterému mohou důvěřovat, a proto je pro ně obtížnější přijmout Boha jako svého Otce a důvěřovat v Jeho dobrotu. Bez ohledu na to, jaký vztah jste měli se svým pozemským otcem, Bůh touží být vaším Otcem. Chce se vám dát poznat, chce být přítomen ve vašem životě, doprovázet vás, vést vás, chránit vás a žehnat vám.

Kontemplace je poetické, podmanivé a působivé pozvání k znovuobjevení starodávné tradice kontemplativní modlitby. Je to modlitba srdce, často tichá a beze slov, ve které prostě jsme – zhluboka dýcháme, jsme přítomni, hledíme na Boha a dovolujeme mu, aby hleděl na nás, zatímco zůstáváme v milující pohodě Boží přítomnosti.

Mnozí z nás často uvíznou v modlitbě, která je „plná“ nás a ne Boha, která je více o našem výkonu, o tom, co děláme, ale méně o tom, kým jsme, a tak se často stává, že nám uniká to nejdůležitější – setkání s Bohem samotným. Autor vybízí čtenáře, aby začali vnímat modlitbu jako způsob bytí, jako vztah plný důvěry, blízkosti a porozumění. Říká, že Bůh touží po našich srdcích více než po našich slovech nebo službě a že pravá duchovní hloubka se rodí tam, kde toužíme být s Bohem „jen tak“; kde od něj nic nepožadujeme, o nic ho nežádáme, kde ho nehledáme pro to, co nám dává, ale pro to, kým je. Takto odpovídáme na Ježíšovo hlavní přikázání lásky: „Miluj Pána, svého Boha, z celého svého srdce, z celé své duše a z celé své mysli!“ (Mt 22,37-40).

Protože otázkou není, zda nás Bůh miluje, ale zda dovolíme, aby se tato skutečnost stala realitou v našem každodenním životě.