Jak spojit duchovní prožívání s citovým životem? Jak najít pokoj a nevyhýbat se konfliktu?

Jako duchovní lidé často zapomínáme na moudrost a zralost v našich citech a prožívání. Mnohokrát jsme zmítáni svými pocity nebo naopak snažíme se je ignorovat. To v nás postupně způsobuje ještě větší frustraci. Autor knihy si prošel momentem, kdy málem přišel o všechno – manželství, rodinu, práci i zdraví, a to jen proto, že neměl dostatek emoční zralosti. Tato kniha vyvrací přesvědčení, že být čistě duchovním a přitom zanedbávat své pocity a chování je v pořádku.

Věřím, že tato kniha je v něčem revoluční – nastaví ti zrcadlo, které ukáže na situace, kdy:

ses vyhýbal zdravému konfliktu,

jsi ignoroval a potlačoval emoce,

jsi práci pro Boha používal jako výmluvu, aby ses mohl Bohu vzdálit,

neměl zdravé hranice.

Vydej se na cestu sebepoznání a staň se tak emocionálně zralým člověkem.

Kdo je Duch Svatý? Jak působí? Jaké jsou jeho dary? Máme se ho bát? Jedno je však jisté, Duch Svatý působí i v současnosti.

Lidé potřebují víc než jen poselství. Potřebují se setkat s živým Bohem. Dary Ducha Svatého jsou Boží odpovědí na temnotu naší doby. Dokáží přesvědčit i lidi se zlomeným či zatvrzelým srdcem o tom, že Bůh je skutečný a že aktivně působí v našem životě. Když Duch Svatý rozlévá své dary mezi věřící, spojuje křesťany všech vyznání a tvoří z nich jedno tělo. Zakus, že dary Ducha jsou určeny všem křesťanům.

Dr. Mary Healyová a Randy Clark společně napsali unikátní knihu Duchovní dary, která nahlíží na Ducha Svatého z různých hledisek – teologicky, chronologicky, konfesně. Najdete v ní různé pohledy katolíků a protestantů na působení Ducha Svatého. Oba autoři respektují tyto rozdíly a zároveň je nenechávají bez vysvětlení.

„Možná si na sobě všímáš, že věnuješ jídlu více času a pozornosti, než by bylo přirozené a prospěšné. Možná máš pocit, že jídlo ti ‚přerostlo‘ přes hlavu.“

Kniha Dosyta přímo a upřímně otevírá téma nezdravého vztahu k jídlu, které je v naší společnosti čím dál aktuálnější. Autorka v ní mluví o tom, že přílišná zaměřenost na jídlo je z psychologického hlediska formou závislosti, zatímco z duchovního pohledu modloslužbou. Je to něco, co v našem životě získalo nepřiměřeně důležité místo a ve velké míře ovlivňuje naše myšlenky, rozhodnutí, emoce, vztahy i duchovní život. Pokud se nezdravě „poutáme“ k jídlu, můžeme po čase vnímat, že náš život někdo řídí více než my sami, že jídlo je už „něco“, co nám krade pozornost a schopnost soustředit se na to, co nás vnitřně naplňuje.

To nezní jako život dosyta, že? Protože ani není. Jídlo nás totiž nikdy skutečně a natrvalo nenaplní, ať by nasytilo naše tělo sebevíc, nedokáže nasytit naši duši. Ježíš ano. A právě o tom mluví kniha Dosyta. Ukazuje způsob, jak se od fixace na jídlo osvobodit. Pokud tě jídlo utěšuje tam, kde má čekat On…

Kontemplace je poetické, podmanivé a působivé pozvání k znovuobjevení starodávné tradice kontemplativní modlitby. Je to modlitba srdce, často tichá a beze slov, ve které prostě jsme – zhluboka dýcháme, jsme přítomni, hledíme na Boha a dovolujeme mu, aby hleděl na nás, zatímco zůstáváme v milující pohodě Boží přítomnosti.

Mnozí z nás často uvíznou v modlitbě, která je „plná“ nás a ne Boha, která je více o našem výkonu, o tom, co děláme, ale méně o tom, kým jsme, a tak se často stává, že nám uniká to nejdůležitější – setkání s Bohem samotným. Autor vybízí čtenáře, aby začali vnímat modlitbu jako způsob bytí, jako vztah plný důvěry, blízkosti a porozumění. Říká, že Bůh touží po našich srdcích více než po našich slovech nebo službě a že pravá duchovní hloubka se rodí tam, kde toužíme být s Bohem „jen tak“; kde od něj nic nepožadujeme, o nic ho nežádáme, kde ho nehledáme pro to, co nám dává, ale pro to, kým je. Takto odpovídáme na Ježíšovo hlavní přikázání lásky: „Miluj Pána, svého Boha, z celého svého srdce, z celé své duše a z celé své mysli!“ (Mt 22,37-40).

Protože otázkou není, zda nás Bůh miluje, ale zda dovolíme, aby se tato skutečnost stala realitou v našem každodenním životě.

Tato publikace si klade za cíl nabídnout odpovědi na téma formování emocionality, a to nejprve z pohledu medicínského výzkumu a následně z teologického pohledu autora. V posledních desetiletích se stále naléhavěji ukazuje potřeba nabídnout solidní formaci citového života, která napomáhá zdravému a harmonickému rozvoji osoby – na tělesné, psychologické i duchovní úrovni.

Kniha je určena všem, kteří formují druhé (v širokém smyslu slova), a snaží se jim zpřístupnit některé poznatky moderní psychologie, které jim mohou pomoci v tomto klíčovém úkolu. Řeší témata jako osobnost a její různé projevy, formace charakteru, zralost, specifika jednotlivých vývojových stádií, sexualita, celibát, duševní onemocnění – v kombinaci vědecké přesnosti a praktického uplatnění. Pro autora formování emocionality zahrnuje zapojení rozumu a vůle, aby se osoba naučila rozlišovat, co je dobré, toužila po tom a hledala vhodné prostředky, jak toho dosáhnout.

„Počkejte, je to v Bibli?“

Tuto otázku si možná položíte při čtení této knihy – Bůh má jméno. Osobně mě velmi inspirovalo, jak si každý z nás vytváří vlastní představu o Bohu. Jak Ho promítáme do svých životů a jak si myslíme, že je, oproti tomu, jaký skutečně JE. Pokud Bůh v našich životech schvaluje všechny naše činy, souhlasí se vším a potvrzuje vše, co děláme, možná bychom měli zvážit, zda je to opravdu Bůh, nebo jen naše mylná představa, kterou promítáme skrze prizma našich životů.

Boh je omnoho lepší ako naše predstavy o ňom.